Co budete dělat, až z vás bude taky krev stříkat?

6. dubna 2016 v 22:37 | Egoped
Když inspektor Trachta sepisoval svojí nejznámější knihu, nejspíš nedohlédl, v jakou vícelogii by se mohlo jeho dílo vyvinout. Stačilo by jen navázat na nosné téma jeho bestselleru i v dalších pokračováních. Nemusel by se ani příliš namáhat - jednoduše si vzít na paškál i jiné obory napříč lidskými činnostmi. Před odchodem na odpočinek by si tak mohl doma se svojí knižní ságou podepřít více dřevěných nohou než paní Rowlingová.


"Zbytečné otázky v kriminalistice". Často si na tento titul vzpomenu, když slyším z něčích úst dotaz, který je na první poslech relativně smysluplný. Na druhý už méně a s každým dalším zamyšlením ztrácí na své racionalitě čím dál víc. Jedněmi z nejrozšířenějších jsou takové otázky, u kterých jejich zbytnost vychází z banality dotazovaného tématu.

Možná je to jen náhoda (?), ale hojně se tyto věty tázací dají zaslechnout během sportovních rozhovorů. Jejich obhájce by mohl namítnout, na co jiného se taky můžete zeptat upoceného fotbalisty v přestávce mezi poločasy, než na otázku, jak by popsal situaci před prvním gólem, nebo co by se mělo změnit do druhého dějství, aby soupeře porazili? Představte si však ve stejné pozici před kamerou a mikrofonem desetiletého kloučka, kterého vytáhnete od ostatních čutajících chlapců na plácku za domem. Co by asi tak odpověděl? Bůh suď! Ono se na to nic kloudného ani říct nedá - oba přece pouze kopou do balónu. A když se do něj kope, tak padají góly. A když padají góly, tak někdo vyhrává. A pokud někdo vyhrává, tak ten druhý prohrává. Banální princip. Jeho přetřásání je stejně nesmyslné, jako žádat ženu chystající se k úklidu, aby nám přiblížila postup napouštění vody do kyblíku. Proč hledat hloubku tam, kde není?

Nestranný divák by pak mohl nadhodit, jestli by nakonec nebylo lepší místo těchto výstupů pustit reklamu - i s tím riskem, že se zase nedovíme, proč ty dlouhořasé dívky s nápadným výstřihem dneska raději postojí.

Jinou kategorií zbytečných otázek jsou ty, které často začínají slovy "Co kdyby...", nebo "Co budete dělat, až...", apod. Samotný takový úvod věty ještě nemusí nic znamenat. Pokud ale její pokračování vyzní nakonec jako dotaz přespříliš hypotetický, můžeme ho zařadit do našeho seznamu. Když už jsem zabrousil v předešlém příkladu do televize, ještě u ní zůstanu. Tuto skupinu zbytečných obrázek totiž bohužel slýchávám od redaktorů/novinářů, kterým chodí do studia různí odborníci a politici. Hlavně v rozhovorech u druhých zmíněných někdy mívám pocit, jako by snad chtěli moderátoři respondenta dohnat k co nejpikantnějším odpovědím (ať už je přísadou pikantnosti cokoliv). Pokud přitom používají dobré argumenty, opírají se o validní informace a kladou jasné otázky, nemám s tím problém. Jakmile se ale začne v jejich slovech projevovat ISS (If Statement Syndrome), pociťuji na sobě narůstající zklamaní, beru do ruky chytré zařízení a hledám na internetových portálech volná místa editorů v médiích. Rozumějte, v takové situaci si jistě musí každý vzpomenout na rčení o proklínání tmy a zapalování svíčky, ne?

Dalším typem, který vzbuzuje pozornost svojí zbytečností, jsou některé tzv. otázky anketní. Jejich Achillova pata je na jedné straně v omezenosti otázky, která je často bohužel příliš obecná, a na druhé v okleštěnosti možných odpovědí, ze kterých si respondent musí vybrat. Ptát se v průzkumech veřejného mínění například na to, jakou stranu bude anketník volit, je jednoznačné a není možné šlápnout vedle. Ale když v minulých týdnech vyšly výsledky výzkumu ohledně názorů lidí na inkluzivní vzdělávání, dostrčily mě k sepsání tohoto textu.

Čert teď vem to, jaká procenta které odpovědi náležela. Jde o to, že inkluze jako téma je tak široké a obsahuje v sobě tolik součásti, že jakákoliv jednoslovná odpověď nutně vede ke zkratkovitosti a tedy zkreslení výsledků a závěrů. Abych byl přesný, půjčím si výzkum z českého nejčtenějšího deníku. Otázka: "Souhlasíte s novelou školského zákona, která prosazuje tzv. inkluzi, neboli společné vzdělávání děti s žáky zdravotně postiženými, mimořádně nadanými, s dětmi cizinců či jiného etnika v jednom kolektivu?" Člověk pořádně neví, jestli se má vyjádřit spíše k té samotné novele, nebo k inkluzi obecně. Jestli platí to druhé, nevadí tak trochu nemožnost oddělit třeba tělesně postižené (nepředpokládám totiž, že by někomu rozumnému vadila ve třídě třeba holčička na vozíku) od "nejproblematičtějších" žáků s lehkou mentální poruchou? Nebo takové děti cizinců či jiného etnika - ono někomu normálnímu vadí (kvůli barvě pleti), když bude do jedné třídy s bílými českými dětmi chodit i vietnamské, mongolské, či romské? A dalo by se pokračovat. Zadání je ale neúprosné - označ Ano, Spíše ano, Spíše ne, Ne, nebo Nevím.

Malá odbočka: Je zajímavé, proč jen tak malá část přizná, že neví. Teď nemyslím pouze v tomto tématu, ale celkově, když se lidí někdo na něco ptá.

Zpátky k inkluzi. Pokud první dotaz směřoval na souhlas s novelou zákona jako takovou, škodolibost nutí vytáhnout další otázku v připomínaném výzkumu. Ta zněla takto: "Je podle Vašeho názoru veřejnost dostatečně informována o nové reformě školství, která zavádí tzv. inkluzi, neboli...?" Ponechme stranou, že je otázka špatně položená už z toho důvodu, že se inkluze nezavádí, poněvadž probíhá už roky. 79 procent odpovědělo negativně, 9 % nevědělo a pouhých 12 % odpovědělo kladně. Jakou váhu pak má čtenář přikládat otázkám týkající se novely, kde je jen zlomek z odpovídajících přesvědčen, že je o ni veřejnost dostatečně informována? Těžko si asi představit, že ty necelé čtyři pětiny ve volných chvílích studují znění novely na vlastní pěst. Vzorek zpovídaných sice není o předmětu otázky dostatečně obeznámen, přesto se k němu vyjadřuje. A z takovýchto výstupů jsou vyvozeny závěry.

Poslední z nekončící řady zbytečných otázek, která poslouží jako hořkosladká tečka, jsou dotazy, na které tazatel odpověď nikdy nedostane. Ne snad proto, že by byly moc složité nebo dokonce nezodpověditelné. Respondent na ně zkrátka reagovat vůbec nechce (a nic ho k tomu nedonutí), a proto je zbytečné je klást. Příkladnou ukázkou budiž apel na admina blogového serveru, kdy se opakovaně snaží jistí uživatelé dozvědět, proč byli vyškrtnuti ze seznamu členů autorského klubu. Reakce se však dlouhodobě nedostává. Frustrace nejspíš roste ještě víc, když tato skupina vidí, že dotyčná osoba funguje a reaguje. Bohužel však ne na jejich ("zbytečné") dotazy. Těžko hádat, proč se tak děje.

Připomněl mi tím však svá slova o typicky českém přizdisráčství a připosranosti, která před časem spojil s jeho pohledem na ironii...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 7:01 | Reagovat

Sice bohužel zbytečný, ale dovolím si na ně odkázat:
http://pvapenik.blog.cz/1602/tri-jednoduche-otazky-pro-spravce-autorskeho-klubu

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 7:10 | Reagovat

A k tomu inkluzivnímu vzdělání...je zajímavý, že když jde o průzkum trhu ohledně nějakého výrobku nebo reklamy umí třeba zrovna IPSOS (který dělal průzkumy ohledně inkluze pro Blesk) položit otázky jednoznačně a konkrétně.

3 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 7:16 | Reagovat

[2]: Beru zpět, ne IPSOS, SANEP jsem samozřejmě myslela :))

4 Fredy Fredy | Web | 7. dubna 2016 v 10:10 | Reagovat

krásný, jak pak se máš? :-)

5 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 7. dubna 2016 v 10:57 | Reagovat

Pravda pravdoucí (a trochu mi to sahá do svědomí). Ale s poslední částí vážně nesouhlasím. Jestli mě zajímá odpověď, je na místě se ptát. Pokud je odpověď zjevná, ale tazatel to nevidí, tím spíš je namístě odpovědět. Když už jsi u těch médií, pokud se novinář neptá, protože ví, že tázaný tuhle otázku slyšet nechce, je to špatný novinář.

6 Akim Akim | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 14:46 | Reagovat

Inu, dospěli jsme k době, kdy má sice jedinec okamžitě na všechno názor, ale málo kdo k němu dospěje rozumnou a poctivou cestou. Dnešní společnost je spíše jednoduchá, lehce, či více degradující, spíše hloupá, především nic neřešící a hned se vším hotová. Seriozní media jsou na úrovni, na které by měli být ty bulvární a bulvárek, to je hodně smrdutá stoka. Lid se od komunismu moc nepoučil a především neposunul, stále věří planým a populistickým slibům. Úplně jsem se zhrozil, když se mluvilo o tom, že by bylo možno, aby lid v referendu rozhodoval třeba o tom, že by se měl odvolat ten, či jiný politik, už vidím to šílenství, ty řečnické přestřelky a mediální zápasy o tom, kdo bude zrovna u korýtka. To by byla teprve ta správná komedie. :-)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 19:13 | Reagovat

Musím se přiznat, že ze všech typů "zbytečných otázek v kriminalistice" mám nejraději ty své vlastní! :-) Za odkaz děkuji, rád posloužím jako příklad a sám jsem zvědav, jak dlouho mě ještě bude pokládání otázek bavit.

Myslím, že názory lidí neustálou mediální masáží více a více inklinují k povrchnosti (metou na této cestě je facebookový "like", který se už ani nezdržuje s důvody názoru, vždyť stačí "dvojkový systém" líbí-nelíbí a takového "názor" je schopen kdokoli, že? :-)). Čím méně člověk u odpovědi přemýšlí a čím je odpověď vyhraněnější, tím mívají odpovídající ze své odpovědi lepší pocit ("Franto, tys jim to ale nandal"). Mám rád lidi, kteří jsou schopni odpovědět, že nevědí, ale že si rádi zjistí informace. Ale tahle odpověď v "mladší době mediální" není, obávám se, dost sexy. A navíc na to, aby člověk věděl, že vlastně neví, potřebuje paradoxně vědět docela dost :-).

8 Robka Robka | Web | 7. dubna 2016 v 20:04 | Reagovat

O inkluzi se lidé dozvídají především z nejčtenějšího deníku u nás, kde si mohou přečíst články typu Stop škodlivé inkluzi. Možná jim stačí jen přečíst ten titulek, aby měli jasno. Přitom - jak píšeš - inkluzní vzdělávání dětí u nás už delší dobu funguje. Jen teď je to téma, které se hodí, aby se zase trochu rozvířilo společenské mínění. Hloupí lidé  nebudou souhlasit z principu a nepotřebují nad tím ani přemýšlet.

9 Egoped Egoped | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 9:35 | Reagovat

[1]:[2]:[3]: Spamere!

[4]: Pro tebe by to mohlo platit taky.

[5]: Udělal jsem díky tobě dvě malé změny v textu (jednu závorku a jedny uvozovky), aby to aspoň trochu korigovaly. Poslední příklad neměl být o situaci v médiích, ale uznávám, že když jsem se o ně v textu předtím opřel, tak to dávalo smysl chápat v i tomto smyslu.

[6]: Já bych řekl, že to nebude jenom touhle dobou. Podstata zůstává, akorát to je někdy vidět až moc okatě :)

[7]: "Vím, že nic nevím" dostává další prostor k vyniknutí. Ale v dnešní době něco nevědět, když je všude tolik informací, to se přece nehodí říkat nahlas :)

[8]: Ještě že ten Blesk máme, aby se někdo konečně pral za naše vlastní zájmy (a hlavně našich dětí!), když už to politici nezvládají dělat sami.. .

10 Kosma Kosma | Web | 9. dubna 2016 v 17:45 | Reagovat

Moje názory na otázky školství vycházejí jen z vlastních zkušeností. Takže klíďo: NEVÍM, co je v chystané novele a neumím fundovaně domyslet, co nám taková inkluze přinese dobrého a jaká má rizika. Myslím, že většina lidí je na tom podobně, byť by se v anketě vyjádřili jakkoliv. Já bych taky určitě "projevila názor", nějak mám zafixováno, že nevědět je špatně! :-)
Vypadá to, že Ty skutečně víš. Nechceš o tom napsat článek? :-)
Akorát ty mimořádně nadané děti v takových kolektivech stejně dlouho nezůstanou, ty rodiče vytáhnou co nejdřív do výběrových víceletých gymnázií...

11 Dubiouscat Dubiouscat | Web | 10. dubna 2016 v 18:35 | Reagovat

Člověk žije proto, aby měl otázky. Otázky, na které nikdy nedostane odpověď. Ale všichni ji přece známe: 42. Problém ovšem je.. Jaká byla ta otázka?:)

12 Teeda Teeda | Web | 11. dubna 2016 v 15:29 | Reagovat

Začínala jsem číst a notovala jsem si s Márdiho hlasem. Ale do zpěvu, to mi není, protože máš pravdu.

Celé je to taková ovcoidní záležitost. Ten, kdo neví, přidává se na stranu těch, co více řvou.

Já nevím. Protože nemám televizi a nikdo se mě zatím neptal, je to patrně fuk.

13 Weiler Weiler | 12. dubna 2016 v 17:14 | Reagovat

[7]: Mě by spíš zajímalo, jak dlouho bude bavit Standu jeho hluchota. Ale od něho by odpověď 'nevím' na tvé otázky asi moc sexy nebyla, ne? :D

14 Egoped Egoped | E-mail | Web | 20. dubna 2016 v 11:45 | Reagovat

[10]: Já tomu tak nerozumím, maximálně bych mohl sepsat něco k té myšlence inkluze, než o konkrétních kroích, které se chystají..

Ad víceletá gymnázia - já měl vždycky za to, že tam chodí jen nerdi a jiné pochybné existence. A ty já zásadně odlišuju od "mimořádně nadaných" - byť jejich intelekt určitě nezlehčuji, naopak :)

[11]: Teď jsi na to kápla. Mít odpověď bez ohledu na otázku, to je to, kam je potřeba se dopracovat!

[12]: Počkej, počkej.. Nemáš televizi jakože v kuchyni, pokoji, pracovně, v koupelně nebo v obýváku?

[13]: Spíš než na hluchotu bych to viděl na němotu :)

15 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 24. dubna 2016 v 11:43 | Reagovat

Já už zpravodajství delší dobu nesleduju. Mě to rozčiluje. A v televizi už stejně koukám jen na pořady pro kutily a zahrádkáře, protože tam snad ještě nelžou. Ale máš pravdu, lidé rádi kladou zbytečně otázky, na které by si uměli odpovědět sami. "Co budete dělat, abyste v druhém poločase vyhráli? - Budeme se více snažit."
A ankety, na které člověk má možnosti odpovědět jen "Ano", "ne" a "nevím" já taky většinou ignoruji.

16 Victoria Renkse Victoria Renkse | Web | 26. dubna 2016 v 14:07 | Reagovat

budu čekat až konečně zemřu

17 A.S. Pergill A.S. Pergill | Web | 6. května 2016 v 8:58 | Reagovat

Problém vidím v naprosté materiální nezajištěnosti inkluze mentálně retardovaných (o kterou nyní jde). Smyslově a tělesně postižení už zainkludovaní jsou; tam, kde to jde (nevidím důvod, např. proto, aby se plošně vyučovalo čtení Brailova písma pomocí hmatu, nebo odezírání ze rtů či znakovka).
V současném stavu povede inkluze mentálně retardovaných jednoznačně ke zhoršení kvality výuky i plošnému zhoršení kvality absolventa. Do značné míry jsem přesvědčen, že právě o to jde neomarxistům, kteří za tímto projektem stojí.

18 Dalia Dalia | Web | 10. května 2016 v 8:34 | Reagovat

Otázky jsou tu stále, problém je v lidské falešnosti a tim, ze si par zpoceným paprdú s velkým břichem říká, čím míň otázek, tím míň zmatku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama