Sladkokyselá příchuť našich snů

13. července 2012 v 21:00 | Egoped
Když jsem sfoukával svíčky z narozeninového dortu před 20ti lety, mým přáním a snem bylo dostat pusu od paní učitelky hudební výchovy. Při přemýšlení nad současnými tužbami se mi derou na jazyk jen samé těžko splnitelné. A zrovna v tomhle je nejspíš zakopán pes. Co je splnitelné a co už opravdu ne? Co se dá schovat za výmluvu a co je vskutku nemožné dosáhnout?


Nechám teď stranou, že bych si možná mohl vysloužit otisk tmavě rudé rtěnky na mé šestileté tváři - to jistě patří do škatulky splnitelných. Stačilo by se jenom vlísat do přízně učitelky a co si budeme povídat, mladé čerstvě vyšlé studentky pedagogických fakult jsou a byly snadnými terči.

Pokud si vezmeme poněkud "dospělejší" mužské sny jako je například vedení miniharému v čele se dvěma navzájem si rozumícími bisexuálkami (ano, ve všech směrech si rozumícími), tak už narážíme na problémy. Nejen že je těžké najít aspoň jednu takovou, ale navíc tlak společnosti a okolí je tak velký, že se vám spokojený trojlístek vytvořit prostě nepovede. Nemluvě o tom, jak byste to pak vysvětlovali svojí babičce.

Při prohlížení několika článků na tentotýdenní téma jsem narazil nesčetněkrát na situaci, kdy si autor či autorka vysní život nebo alespoň návštěvu zahraničí (zajímavé, že se tolikrát objevuje Anglie - možná to byla jen náhoda). Někdy jen na výlet, jindy na trvalý pracovní pobyt, založení rodiny, návštěvy zoo a placení hypotéky.

Nebo příklad jistého a vám dobře známého muže. Jedním z jeho snů, pro které se rychle a snadno nadchne, je vidět z první řady Egopedova nejoblíbenějšího zahraničního herce předvádět své umění přímo na prknech divadla. Dokonce se mu dostane i zkonkretizování oné šance a když se nad tím zamyslí, není to zdaleka nemožné. Jak to ale dopadne, už ví předem. Nekoupí si letenku do NY za 15 tisíc, ani nevyplázne 10 dalších za vstupenku. Nepůjde shánět průvodce po New Yorku do nejbližšího knihkupectví ani si nepřipraví chuťové buňky na tour po hamburgrárnách - známý to základ každé poctivé americké snídaně

Jaké jsou důvody? Napadají mě dva možné. První je, že je na to člověk moc pohodlný, nechce se mu tolik obětovat a riskovat. Je prostě rád tam, kde je a rychlé změny mu nejsou vlastní. A tou druhou je polehčující okolnost, že to zase až tak váš velký sen vlastně není a proto se není třeba vydávat z peněz / opustit dosavadní život / zpřetrhat rodinné i jiné svazky / změnit priority.

Teď to bude znít mentorsky až nepěkně učitelsky, ale... Žijeme ve svobodné zemi, kde mají lidé spoustu možností, jak naložit se svým životem. Snů mají všichni plno, ale jen nepatrný zlomek se jich splní. Musí na to mít člověk ty správné buňky, aby se odhodlal a udělal to, o čem jiní jenom mluví? Podobně jak to ve značně větším měřítku popisuje teorie tzv. velkých osobností, kdy se už narodíte jako někdo, kdo dokáže hýbat dějinami světa jako byl Alexandr Veliký, Čingischán, Napoleon či Hitler. Nebo je zkrátka už od přírody takový, že radši zůstane u současného způsobu života?

Vidět naživo Al Pacina hrát jakoukoliv ze svých postav je jistě úžasný zážitek. Ale dívat se na Kmotra s vámi milou ženou tulící se tak těsně, že cítíte teplo jejího sexy těla na svém boku - to předčí ledacos.

Nebo ne...?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Krutomýval Krutomýval | 13. července 2012 v 22:03 | Reagovat

Eh... I ty Brute? :-) ještě je možnost:

C. Dívat se na Al Pacina s tou ženštinou po boku (ale bacha, zkoušel sem to, a ony mají ve zvyku tak ňák nepříjemně přitom pištět a hlasitě vzdychat) a "tulit se" (fuj) k sobě během toho představení. A nebo:

D. Pochlapit se, jít Alovi vstříct a tulení s děvečkou si nechat NA JAKÝKOLIV DALŠÍ/JINÝ den. Děveček je jistě spoustu, Al je jen jeden. A Děvečka tady bude určitě o mnoho dýl a o hodně dostupnější, než Al. ;-)

Ještě bych to tedy být tebou zvážil....

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 13. července 2012 v 23:23 | Reagovat

" Já nemám doma žárovku ....
... sedmdesát pětku - ni stovku,
nač by mi byly, pravím ... nač ?
( přiznám se,  nemám vypínač )

Čímže si svítím ? ...   svíčkou !"
... mužovi škube víčko ...

" Když zhasnu jí ... tma je !  kurwa !
To proto, že knot jsem urval ?
Co dělat, když sirek nemaje ?! "

... muž skuhrajíc ve tmě tápaje ...

3 Egoped Egoped | 14. července 2012 v 0:14 | Reagovat

[1]: Nehorázně mě tím lákáním "rozčiluješ" :)

[2]: Tak na tohle bych potřeboval asi výlet do astrálních sfér, abych pochopil :)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. července 2012 v 12:18 | Reagovat

Venca Dg měl svůj sen jednoduchý:
"Vypěstovat absolutní pivní kvasinku".

To by ani Al Pacino nedokázal.

5 d.d. d.d. | 16. července 2012 v 22:57 | Reagovat

Al Pacino naživo s výletem do NY - skvělá možnost.
Na Kmotra se dá dívat kdykoli po té.. s čímkoliv/kýmkoliv, co/kdo zahřeje/potěší.

6 Krutomýval Krutomýval | 18. července 2012 v 11:31 | Reagovat

A ještě ti to ulehčím: nemusíš shánět průvodce, poskytnu ti (a to zcela zdarma) komplexní Krutomývalí soubor rad a tipů "Jak na New York" ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama