Rozpuštěná zbabělost

4. června 2012 v 2:34 | Egoped
Jsou tři možnosti, jak se lze probudit. 1) Otevřít oči a vedle sebe vidět ženu a hned si povzdechnout zklamáním 2) Otevřit oči a vedle sebe nevidět žádnou ženu a hned si povzdechnout zklamáním. - Takových je tu podle všeho většina. Stačí si přečíst články na téma Valentýn 3) Probudit se vedle ženy a těšit se z toho, že vedle ní v noci zase ulehnete. Pravda, existuje ještě 4tá varianta, tzv. "krutomývalovská" - probudit se vedle ženy a těšit se, že večer skončíte v posteli s jinou. Poslední dva body nebudu brát v potaz, protože procento výskytu se limitně blíží nule. Ani dvojku nechci řešit, takových článků je tu plno.


Je to jako s tím pověstným šálkem čaje. Každé ráno stojí na stejném rohu stolu. Každý den čekáte, jestli na dně bude nerozpuštěná lžička medu a nebo vás čeká jen další hořký doušek. Díváte se na svoji partnerku a už ani nevíte, kdy naposled jste se na ni těšil. Je oblečená v plandavém pyžamu a marně vzpomínáte, proč že jste po ní kdysi tak toužili. Promilované noci už jsou dávno pryč, ze sexu se stala nudná hra na zápočet.

Napijete se z hrnku a zjistíte, že čaj je studený jako její dotek, když vás hladí po tváři. V očích má výraz spokojenosti, ale vy jenom předstíráte, že cítíte totéž. Nemáte už ani společné téma pro povídání. Ještě že je ráno a může se to zamaskovat tím, že se prostě nikomu nic nechce říkat a vše se děje ve spěchu. Nakonec jste rádi, že vypadnete z bytu a zabouchnete za sebou dveře. Dalších osm hodin je jako svěží vítr. Koněčně volnost a odpoutání od ženy. V případě jejího "popovídání s kamarádkama u kafe" další hodiny navíc.

Když nic domluveného nemá, jistotou je vlastnoručně zajištěná návštěva kulturního podniku s vašimi přáteli. Tam si buď postěžujete a nebo naopak děláte, že se máte pořád tak parádně jako tehdy, když jste kamarádům vyprávěli o tom, jak se jí snažíte uhnat do postele. Na jednu stranu to bylo dost jednoúčelový, ale i tak mnohem opravdovější a příjemnější než teď.

Podobné pocity jako tehdy při poznávání teď míváte jen tehdy, když jedete metrem a vedle vás stojí mladá studentka v sexy oblečku a usměje se na vás. Přemýšlíte o tom, jaké by bylo někam ji pozvat. Poznat novou ženskou, nové zážitky, nepoznané věci, jiný styl, odlišný hlas, jinačí smysl pro humor, jiný vkus v posteli. Než se rozkoukáte, vystupuje na stanici před vámi a vy se pak jenom utěšujete, že přece nesmíte. Jste zadaný a věrný. Ale je to falešné stejně jako když své partnerce v noci před spaním řeknete "taky tě miluju"...

Co se stane, když se přeci jen odhodláte mladou slečnu oslovit? Když máte štěstí, zamotá vam hlavu. Všechno, co jste mívali společné se současnou partnerkou se vám vrací, ale je to barevnější bež dřív.. Působí na vás jako droga. Rozumíte si, bavíte se, smějete se. Neodoláte, abyste neochutnal její rty a když cítíte její vůni, těžko už vás co ochrání před tím si vzít i její tělo. Samozřejmě, že jste jí neřekli, že "vlastně už jednu ženu doma máte".

Rozhodující zlom je pak v tom, jestli si řeknete o telefonní číslo nebo na ni zapomenete. Jestli budete dál podvádět a mít z života občasné radosti díky zakázanému vztahu a nebo se už nikdy nevidět a každý den se proklínat za svoje zbabělství a zároveň odvahu...

Nakonec po zápasu dobra a zla vytáhnete papír a tužku, abyste si zapsali číslo. Diktuje vám ho rychle, prsty se vám chvějí, ale naškrábete těch prokletých děvet čísel. Strčíte si papírek zpátky do kapsy a až doma si uvědomíte, že na druhé straně je napsáno "Nezapomeň koupit dárky dětem".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Johanz z Mallevilu Johanz z Mallevilu | E-mail | 4. června 2012 v 6:05 | Reagovat

Pěkné ze života mého i tvého.Budit se 30 let vedle ženy a myslet na jinou, která spi sama opuštěna jen se svým psem a kočkou a touží být s tebou...co dál

2 Egoped Egoped | E-mail | Web | 4. června 2012 v 9:09 | Reagovat

Uf, z mého života to není. Jenom taková teoretická sonda do nitra zadaného muže :)

3 Krutomýval Krutomýval | 4. června 2012 v 10:00 | Reagovat

Opustit obě, co jiného. A neodkládat! ;-) [1]:

4 Krutomýval Krutomýval | 4. června 2012 v 10:03 | Reagovat

[2]:  pěkné, působí to skutečně velmi ze života... Pokuds to nezažil sám, tak klobouk dolů tvé představivosti. Nebo že by to byla empatie? ;-)

5 Egoped Egoped | E-mail | Web | 4. června 2012 v 10:12 | Reagovat

[4]: Myslím, že každý, kdo měl aspoň krátkej vztah, si něco takového umí představit. A kdo delší, tak dvojnásob. Pokud tedy není úplnej ignorant :)

6 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 4. června 2012 v 18:34 | Reagovat

[2]: Dočkej času,... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama